P.a.l
Ano, myslím, že i když toho spoustu pokazíte u kluka tak je vždycky aspoň malá šance!
Něco vám napíšu, můj krátký příběh :)
Byl začátek školního roku, nastoupila jsem na novou školu, byla větší než ta minulá. Měla jsem trochu strach a tak, ale uplynulo pár týdnů, byla to úžasná škola. Začala jsem se seznamovat se spolužáky a tak. Měli jsme asi 2 výtvarku a sedli jsme si s kamarádkou před dva kluky. Měli jsme volné téma a já jsem si kreslila svoje, když jsem se ohlédla do zadu za kamarádku, uviděla jsem něco úžasného. Byl to nádherný obraz moc se mi líbil. Zvedla jsem oči abych se podívala kdo ho maluje, byl to normální kluk se světlými vlasy. Řekla jsem si, úplně normální kluk! Jenže jsem se musela podívat znovu! Tentokrát se na mě podíval. Uviděla jsem krásné modré oči, jako moře, které osvítilo slunce. Chvíli jsem se na něj tak dívala, ale radši jsem uhla pohledem. Potom ani nevím jak jsme se dali do řeči. Takhle to pokračovalo, začínal se mi líbit. Po nějaké době jsem si ho dala do přátel na fb, psala jsem si s ním o všem možném. Řekla jsem o něm kamarádkám, byla to chyba! Jedna kamarádka mu to napsala. Už jsme si spolu tak nepsali, byla jsem kvůli tomu strašně smutná. No nic moc se nezměnilo, ale doufám, že budeme aspoň kamarádi :) držte mi palce ;)
MYSLÍM SI, ŽE ŠANCE JE VŽDYCKY.
Super příběh
(Sára , 10. 5. 2014 15:40)